"...ano, my uznáváme, že naše reklamní kampaň je jistě dosti neobvyklá. My však nechceme otravovat občana běžnými, a dle našeho názoru velice nudnými, drahými a nakonec i vlezlými způsoby. My nechceme své tváře exhibovat na billboardech, my nechceme tisknout hory reklamních letáků, které stejně nikdo nečte, nechceme lechtat svá ega vnucováním se v televizi. My nechceme být hvězdy. Ne, nám jde o něco jiného. My chceme udělati hvězdy z vás. My chceme, aby vy jste se stali každý sám sobě vlastním vesmírem, abyste místo poslouchání politických diktátorů, kteří vám vnucují svůj recept na život, sami objevili svoji vlastní jedinečnost.
Proto jsme svou reklamní kampaň zaměřili nikoli na nás, ale na vás, občany, jednotlivce. Buďme upřímní :Co poslouží ženě více - plakát s rozplizlým xichtem stárnoucího politika, nebo nové pěkné boty? Co potěší mladého muže - letáček s umrněným politickým programem, který je stejně snůškou lží a planých slibů, nebo spása vlastního života z hluboké jámy v lese? Jak úžasná je zkušenost tváří tvář smrti, zvláště za předpokladu, že té smrti protentokrát naše strana umožnila uniknout? Jak hlubokou meditaci nad svým osudem, jak neocenitelné prozření umožňuje pár dní stávených na dně jámy ? Vědomí si relativity do té doby uznávaných hodnot a radost ze znovunabyté svobody je tím nejlepším darem, který může naše strana mladému člověku pro začátek poskytnout! A to zcela zdarma, podotýkám...
Radost ze svobody však provází každého člena či příznivce Flirkalova hnutí především v budoucnu. Pojem svoboda se v naší straně skloňuje ve všech pádech. A každý sám bude moci zjistit, že se bude jednat o svobodu hlubší, ne pouze o svobodu těla, ale především o svobodu vlastní duše."

"Vy kreténi, to chcete říct, že jste tu jámu pro mne vykopali schválně?!!"
Rosil se otočil. Jeden z jeho dvou kolegů, černovlasý muž v noční košili vyskočil z postele a ječí na tlouštíka: "To se mi snad zdá! Budu vás žalovat!!!"
Tlouštíka to však nijak nevyvedlo z míry.
"My vás naučíme být sami sebou," pokračoval dál se shovívavým usměvem.
"Co je to za kecy?", zaječel černovlasý muž.
"Ale co když to nedokážeme?", zeptal se Rosil. "Ne každý dokáže být sám sebou."
Tlouštík se na chvíli zamyslel.
"Neumíte být sami sebou? Tak budeme vámi za vás!", zazubil se.