V lese

A tak se mohlo stat, ze pri zpetnem pohledu pred sebe misto ulice Milady Horakove spatrila maly lesik, pred kterym zastavili. Uz se seserivalo, temne stromy se zlovestne kyvaly ve vetru, spadane listi tancilo kolem dokola na uzke pesine vedouci k ponuremu bunkru. Byl to betonovy bunkr z druhe svetove valky, jeho tmava silueta se tycila na kraji ...lesa.
"Vis, co te ceka?", zeptal se tise taxikar.
"Ne, to vazne nevim!"
Vytahl pistoli a polozil si ji na klin.
"A ted uz vis, co te ceka?"
"Ne fakt opravdu nevim, co to muze bejt?"
Mel vyschle ruce s olupujicimi se supinkami kuze. Jak jen by se dobre do oschle kuze vstrebavala Indulona..., mysli si Ruzenka. Ssala by jako zizniva. Sakra, misto abych premyslela, jak odsud zmizet...
Ty ruce se zvedly z klina a zamirily pistoli.
"Vystup si." To take udelala.
Cerstvy vzduch voni. Les se rozhucel. Nebe se osypalo mracny krkavcu. A hele, tamhle jsou taky supove, copak v techto koncinach asi delaji?

Vitr ji vehnal vlasy do tvare, kdyz se na taxikarovo zavolani otocila. Pochopitelne, miril na ni pistoli, blbec...

Ocka jak bahenni svetlusky . Krkavci nad nim krouzi jak mouchy nad mrsinou . "Pravdepodobne budete chtit, abych se svlekla, co?", optala se namirene pistole. Oci mu zkrz polopruhledne cocky rozcilene zablikaly.

"Tu radost ti neudelam", pravil." Odprasknu te jen tak."
"Samozrejme bez duvodu...?"
"Ale nikoli, mam k tomu vazny duvod."
"Dobra, ale muzu se tedy dozvedet, co to je za duvod? Nikomu to jiz neprozradim, tomu snad verite."
"Verim, chachacha. Tak tedy : rad se popasu na tvem strachu pred smrti. Je to muj konicek, lepsi nez televize a video dohromady."
"Tak to nevim, zda jsem ta prava osoba pro Vase zamery. Svuj strach Vam zrejme nebudu moci poskytnout. Zrovna jsem totiz uvazovala o dobrovolnem opusteni tohoto sveta. Vyresilo by se tim mnoho veci, ktere mi prinaseji velke problemy. Napriklad nezaplacene ucty za elekrinu, najem atakdal. Jenze jsem k tomu nikdy nemela dost odvahy, znate to. Jak pravi Basnik: Nejvetsi hruznost sebevrazdy spociva v jejim neuskutecneni."
"Neverim, "pravil taxikar a chytil pevneji svou pistoli. Jeden z krkavcu popoletl nad kapotu nalesteneho auta a ucedil trochu trusu na predni sklo. Plesk. A jeste jednou : Plesk.

Jako kdyby praskla struna v taxikarove slozite vyladene dusi. Pro nej zrejme jiz znamy zvuk krkavcova ukonu jej primel k rychlemu otoceni se smerem k autu. "Jedes,bestie!", zamaval pistoli a rozbehl se k nemu.