Růženka stojí proti větru. Dívá se, jak taxikář
rozčileně stírá spadlým listím krkavcův trus ze skla.
Co teď? Ztrapňovat se útěkem? Vyloučeno. Stejně se to nepodaří, o
to s větší radostí pak budu zastřelena. Ne - to potěšení si zloduch nevychutná.
Příroda je tu krásná, kam bych chodila? Větřík mne laská po tváři, výhled
do krajiny jak kulisa, hejno krkavců bloumá po nebeských stezkách.
Lehla si na mez a kouká do mraků. Měkké listí pod hlavou prudce
zavonělo. Chladí. Hlína je tvořena malými hrudkami. Mravenec. A další.
Krkavci popolétli blíž, chtivé krákání se snáší k zemi. Ale Růženka má
zavřené oči. Listí stále voní. Vysoko na nebi hukot letadla. Je podzim.
Taxikář spáchá zločin
Anebo nespáchá...
